Čočková polévka

Jsem naprostý milovník čočky. Ve školní jídelně jsem vždycky nechápala, proč se všichni nad čočkou ušklíbají a se znechuceným výrazem v ní nimrají vidličkou. Nemusím k ní mít ani maso. Stačí trocha dozlatova osmahnuté cibulky, volské oko a jsem nejšťastnější na světě.

Čočkovou polévku jsem úplně poprvé jedla od mého táty. Ten sice nikdy moc nevařil, ale polívky měl vždy prvotřídní a čočkovka byla jednou z nich. Do té první použil půl lahve olivového oleje (prý to tak načetl v receptu) a maminka se mohla po příchodu domů zbláznit, protože si ho koupila pouze svátečně a on jí něco tak drahého vyplácal do čočky. Tehdy jí nadělil novou lahev k narozeninám. Každopádně to byla ta nejlepší čočkovka na světě a pro mě naprostá láska na první ochutnání. S přítelem bydlíme sotva tři měsíce a já už jí dělala minimálně čtyřikrát. Ne, že bych toho mýho chudáka nutila jíst pořád jen čočku. Je většinou spokojený s jedním talířem a já jsem nanejvýš spokojená, že si ten obří hrnec můžu během týdne zdolávat sama.

Recept: odhadem na 4 - 6 porcí

1 cibule

olej (po tatínkově vzoru používám olivový, ale v mnohem menším množství)

dva stoužky prolisovaného česneku

160 g čočky

dvě hrsti červené čočky

2 - 3 mrkve na kolečka (nebo půlkolečka) 

1 plechovka krájených rajčat

2 - 3 brambory na kostičky

sůl, pepř

koření dle chuti (bobkový list, tymián, kmín, mletá paprika)

cukr, ocet

Cibuli nakrájíme na drobno, necháme na oleji změknout, a jak říká moje maminka zesklovatět, krátce na cibulce osmahneme česnek (ale ne moc dlouho, aby nezhořkl) a přidáme čočku, rajčata a vodu (nebo vývar). Přisypeme červenou čočku, nakrájené brambory a mrkev, osolíme, opepříme, okořeníme a necháme asi 40 minut na mírném plameni vařit. Já hodně často přidávám i cizrnu, protože luštěnina k luštěnině sedá 😇.

Množství jednotlivých ingrediencí je v tomto receptu čistě přibližné a je vlastně na vás. Na polévku vyloženě jen s čočkou bych použila tak půl pytlíku, ale jelikož přihodím tolik dalších věcí, stačí mi odhadem 160 g čočky. Někdy přidávám i pár kousků celeru (vůni celeru úplně miluju), který z hotové polévky vylovím a vyhodím, jako z klasického vývaru.

Koření je také individuální záležitost. Osobně kořením vším, co mi přijde pod ruku, ale nepřeháním to s množstvím. Většinou přidám dva bobkové listy, trochu mleté papriky, trošku drceného kmínu, občas maličko kari a špetičku tymiánu. Na talíři většinou neodolám a přidám špetku libečku. Žádné polévkové koření, žádný masox. V jednom soustu cítím víc kmín, v dalším libeček...zkrátka nebe. Celé to ještě na závěr pozvedne trocha třtinového cukru a octa, které přidávám až úplně nakonec a jsem s nimi nanejvýš opatrná a lakomá.

Vydatné jídlo a jednoduché vaření. Dobrou chuť všem, jdu si dát další misku 😋.