Mám ráda

K batátům jsem si hledala cestu jen obtížně. Má úplně první zkušenost s nimi mě naprosto zklamala a na dlouho jsem sladké brambory pustila k vodě. Nedávno mi v obchodě znovu padly pod ruku a já si řekla, že to zkusíme znovu a trochu jinak. Vždyť druhé šance se někdy vyplatí. Nakonec se z toho vyklubal výborný a utra jednoduchý oběd 😋 Recept: 1 batát 1 plechovka fazolí bílý jogurt česnek sůl, pepř tymián Omytý a osušený batát několikrát propícháme vidličkou, zabalíme do alobalu, vložíme do pekáčku a následně do trouby, kterou jsme si předehřáli na 220 °C. Pečeme přibližně hodinu. Mezitím si přichystáme dip. Je na každém, kolik dipu bude chtít. Já si odebrala do mističky asi 5 lžic jogurtu, prolisovala dva stroužky česneku (množství česneku je znovu velmi individuální, podle toho, jak moc jste česnekový fanda), osolíme, opepříme (nejlepší je čerstvě namletý), přidáme špetku tymiánu a promícháme. Já použila fazole konzervované, takže stačilo půlku plec...

Miluju sladké snídaně. Dřív jsem preferovala různé druhy buchet a posléze přešla k ovesné kaši. Několikrát jsem se pokoušela přejít ke slané formě a dělat si vajíčka, ale můj žaludek to ráno zkrátka nezvládá. Stačí jen pomyslet na volská oka, avokádo nebo zeleninu a můj rozespalý žaludek se začne neklidně převracet, kroutit a dost výrazně mi tyhle nápady vymlouvá. Ovesné kaše mám každopádně někdy už plné zuby, tudíž hledám nové a hlavně zdravé varianty snídaní a svačin. Recept na tyhle muffinky jsem z velké části převzala z knihy Lahodně s Ellou každý den . Některé suroviny jsem vynechala, některé nahradila a s výsledkem jsem velmi spokojená 😊 Recept na 12 muffinů 300 g nastrouhané mrkve 1 větší nastrouhané jablko 60 g ovesných vloček 100 g pohankové mouky (zkoušela jsem ji poprvé a naprosto se zamilovala do její vůně) 100 g rozinek 1 lžíce chia semínek 1 lžíce mleté skořice 1 a půl lžíce kokosového oleje 1 rozmačkaný banán 250 ml mléka (druh dle p...

Jsem jarní dítě. Ne, že by člověk musel nutně milovat období, ve kterém se narodil. Jaro a léto bych každopádně uvítala celoročně. První teplé dny, první květiny, první kafíčka na čerstvém vzduchu a to, jak člověk dostane znovu chuť žít, měnit a dívat se na všechno pozitivněji. Včerejší nádherná neděle mi ukázala další úžasné benefity toho, když je venku krásně a teplo. Trápí vás nějaký splín? Vydat se ven je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. My vyrazili s přítelem na kolo a stačilo pár minut, první pracně vysupěný kopec a všechny starosti byly najednou někde pryč. Odnesl je ten svěží jarní vítr kamsi do lesů. Čistá hlava, pálení svalů, pot na zádech a ten neuvěřitelný pocit lehkosti. Najezdili jsme přes třicet kilometrů, nikam se nehnali, v jednom místě i přenášeli kola přes potok a já bych dnes chtěla vyjet zas. Je úžasné, jak se příroda probouzí, vše má tu nádhernou svěží zelenou barvu, v lesích jsou koberce sasanek a zlatý déšť je tak zářivý, že z toho až bolí oči. ...

Autor : Lucy Diamond Nejsem tak úplně fanynka ženský románů, ale zcela upřímně...tohle mi sedlo. Příběh je vyprávěn z pohledu tří žen. Maddie, maminy od dvou dětí, Jess, která pracuje v salonu krásy a nedočkavě vyhlíží termín svatby s přítelem Charliem a Lauren, která je rozvedená a vede seznamovací agenturu.  Všechny dámy mají pěkných pár kilo navíc a ať už z vlastní vůle nebo z přinucení se sejdou ve skupině zvané Krotitelé tuků.  Všechny tři postavy jsou skvělé, osobité a zcela rozdílné. Užívala jsem si každou stránku a už hodně dlouho jsem se do žádné knihy tak nezačetla a svým způsobem nevcítila. Je zkrátka o životě. O tom, jak je důležité, aby člověk pečoval nejen o druhé, ale i sám o sebe. Je o lásce, o bolesti, o ztrátě...zkrátka o všem, co nám život tak velkoryse dává.  Nejsympatičtější mi přijde, že po dlouhé době je to taková...nenápadně úžasná kniha. Na nic si nehraje, není plná uměle vykonstruovaných situací, zbytečného dramatu nebo trap...

Jsem naprostý milovník čočky. Ve školní jídelně jsem vždycky nechápala, proč se všichni nad čočkou ušklíbají a se znechuceným výrazem v ní nimrají vidličkou. Nemusím k ní mít ani maso. Stačí trocha dozlatova osmahnuté cibulky, volské oko a jsem nejšťastnější na světě. Čočkovou polévku jsem úplně poprvé jedla od mého táty. Ten sice nikdy moc nevařil, ale polívky měl vždy prvotřídní a čočkovka byla jednou z nich. Do té první použil půl lahve olivového oleje (prý to tak načetl v receptu) a maminka se mohla po příchodu domů zbláznit, protože si ho koupila pouze svátečně a on jí něco tak drahého vyplácal do čočky. Tehdy jí nadělil novou lahev k narozeninám. Každopádně to byla ta nejlepší čočkovka na světě a pro mě naprostá láska na první ochutnání. S přítelem bydlíme sotva tři měsíce a já už jí dělala minimálně čtyřikrát. Ne, že bych toho mýho chudáka nutila jíst pořád jen čočku. Je většinou spokojený s jedním talířem a já jsem nanejvýš spokojená, že si ten obří hrnec můžu běh...

Na úvod je potřeba říct, že vanilkové hvězdičky jsou takřka to samé, jako vanilkové rohlíčky. Říkám takřka. Přítelova maminka totiž o Vánocích neztrácí drahocenný čas tím, že by válela jeden rohlíček za druhým, jako ta moje. Letos je všechno pečení cukroví jen na mně, protože poprvé trávíme Vánoce ve vlastním (jéééj). Začala jsem před přítelem dumat nad tím, jaké druhy upeču a na vanilkové rohlíčky se tvářil všelijak, protože u nich doma se dělají hvězdičky. Říkala jsem si, že je to přeci jedno ne? Těsto je stále stejné, tak o co jde? Na to přišel argument, že hvězdičky jsou zkrátka lepší a já si řekla, proč ne. Vzala jsem si od "skoro" tchýně recept, nalila si skleničku piva (protože bez něj to není žádné pečení) a vyštrachala z šuplíku vykrajovátko ve tvaru hvězdy. 🎄 🎄 🎄 Recept: 280 g hladké mouky 210 g tuku (já použila Heru) 50 g namletých vlašských ořechů 40 g cukru 2 žloutky citronová kůra Heru necháme povolit při pokojové teplotě, vše smícháme, bez zby...