Mám ráda

 Už hodinu se probírám virtuálním světem kosmetiky. Jé na tohle jsem teď viděla recenzi, páni, tuhle rtěnku taky potřebuju...a co stíny? Měla bych si pořídit nový stíny. Určitě. S vůní čoklády. Broskví. Pak tvářenku. Nutně potřebuju tvářenku. Rozjasňovač taky!   Pročítám jako zběsilá všechny recenze, dívám se na beauty videa, zvažuju všechna pro a proti...najednou se zarazím a přijde přemýšlecí chvilka. Občas nějaké takové mám. Jak vypadá moje meku-up rutina? Ráno na sebe zamžourám, napatlám si obličej sérem, krémem, hodim na sebe slabou vrstvu make-upu, když vypadám obzvlášť nevábně, tak i korektor. Trocha bronzeru, trocha tvářenky, řasenka a jdu. Bronzer mám ještě skoro celý a mám ho ráda. Tvářenek mám minimálně pět. Pokud se chystáme někam večer, tak mám asi tři paletky stínů, i ten rozjasňovač najdu...   Skepticky si prohlížím všechno to, co jsem nastřádala do svého virtuálního košíku. Vymažu jedno, druhé, třetí...a nakonec vyhodím i tu paletku...

K batátům jsem si hledala cestu jen obtížně. Má úplně první zkušenost s nimi mě naprosto zklamala a na dlouho jsem sladké brambory pustila k vodě. Nedávno mi v obchodě znovu padly pod ruku a já si řekla, že to zkusíme znovu a trochu jinak. Vždyť druhé šance se někdy vyplatí. Nakonec se z toho vyklubal výborný a utra jednoduchý oběd 😋 Recept: 1 batát 1 plechovka fazolí bílý jogurt česnek sůl, pepř tymián Omytý a osušený batát několikrát propícháme vidličkou, zabalíme do alobalu, vložíme do pekáčku a následně do trouby, kterou jsme si předehřáli na 220 °C. Pečeme přibližně hodinu. Mezitím si přichystáme dip. Je na každém, kolik dipu bude chtít. Já si odebrala do mističky asi 5 lžic jogurtu, prolisovala dva stroužky česneku (množství česneku je znovu velmi individuální, podle toho, jak moc jste česnekový fanda), osolíme, opepříme (nejlepší je čerstvě namletý), přidáme špetku tymiánu a promícháme. Já použila fazole konzervované, takže stačilo půlku plec...

Miluju sladké snídaně. Dřív jsem preferovala různé druhy buchet a posléze přešla k ovesné kaši. Několikrát jsem se pokoušela přejít ke slané formě a dělat si vajíčka, ale můj žaludek to ráno zkrátka nezvládá. Stačí jen pomyslet na volská oka, avokádo nebo zeleninu a můj rozespalý žaludek se začne neklidně převracet, kroutit a dost výrazně mi tyhle nápady vymlouvá. Ovesné kaše mám každopádně někdy už plné zuby, tudíž hledám nové a hlavně zdravé varianty snídaní a svačin. Recept na tyhle muffinky jsem z velké části převzala z knihy Lahodně s Ellou každý den . Některé suroviny jsem vynechala, některé nahradila a s výsledkem jsem velmi spokojená 😊 Recept na 12 muffinů 300 g nastrouhané mrkve 1 větší nastrouhané jablko 60 g ovesných vloček 100 g pohankové mouky (zkoušela jsem ji poprvé a naprosto se zamilovala do její vůně) 100 g rozinek 1 lžíce chia semínek 1 lžíce mleté skořice 1 a půl lžíce kokosového oleje 1 rozmačkaný banán 250 ml mléka (druh dle p...

Jsem jarní dítě. Ne, že by člověk musel nutně milovat období, ve kterém se narodil. Jaro a léto bych každopádně uvítala celoročně. První teplé dny, první květiny, první kafíčka na čerstvém vzduchu a to, jak člověk dostane znovu chuť žít, měnit a dívat se na všechno pozitivněji. Včerejší nádherná neděle mi ukázala další úžasné benefity toho, když je venku krásně a teplo. Trápí vás nějaký splín? Vydat se ven je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. My vyrazili s přítelem na kolo a stačilo pár minut, první pracně vysupěný kopec a všechny starosti byly najednou někde pryč. Odnesl je ten svěží jarní vítr kamsi do lesů. Čistá hlava, pálení svalů, pot na zádech a ten neuvěřitelný pocit lehkosti. Najezdili jsme přes třicet kilometrů, nikam se nehnali, v jednom místě i přenášeli kola přes potok a já bych dnes chtěla vyjet zas. Je úžasné, jak se příroda probouzí, vše má tu nádhernou svěží zelenou barvu, v lesích jsou koberce sasanek a zlatý déšť je tak zářivý, že z toho až bolí oči. ...

Autor : Lucy Diamond Nejsem tak úplně fanynka ženský románů, ale zcela upřímně...tohle mi sedlo. Příběh je vyprávěn z pohledu tří žen. Maddie, maminy od dvou dětí, Jess, která pracuje v salonu krásy a nedočkavě vyhlíží termín svatby s přítelem Charliem a Lauren, která je rozvedená a vede seznamovací agenturu.  Všechny dámy mají pěkných pár kilo navíc a ať už z vlastní vůle nebo z přinucení se sejdou ve skupině zvané Krotitelé tuků.  Všechny tři postavy jsou skvělé, osobité a zcela rozdílné. Užívala jsem si každou stránku a už hodně dlouho jsem se do žádné knihy tak nezačetla a svým způsobem nevcítila. Je zkrátka o životě. O tom, jak je důležité, aby člověk pečoval nejen o druhé, ale i sám o sebe. Je o lásce, o bolesti, o ztrátě...zkrátka o všem, co nám život tak velkoryse dává.  Nejsympatičtější mi přijde, že po dlouhé době je to taková...nenápadně úžasná kniha. Na nic si nehraje, není plná uměle vykonstruovaných situací, zbytečného dramatu nebo trap...